Indukovaný (vyvolávaný) porod

-----

Asi jako u kazdeho smisene-neco ve stylu-co kdyz se neco stane....?Hlavne jsem si byla jista ze by doktori porod nevyvolavali kdyby to nebylo potreba-nutne...Ale vydesena jsem rozhodne nebyla -na to v podstate nebyl ani cas :) ve 13 hod mi zavedli tabletu do pochvy v 15hodin zacly kontrakce a v 18:57(dnes :) 11.3 ale 2008) se mi narodil krasny a naprosto zdravy syn :)

Bála jsem se, asi tak normálně jako každá maminka. Ale těšila jsem se, až bude malá venku.

Byla jsem nervozní co mě čeká a jak to bude probíhat

byla jsem ráda, protože mi ho řídil můj lékař, který 9 měsíců sledoval moje těhotenství

Byla jsem ráda, že jdu právě na vyvolávaný porod, protože mi odpadl stres z toho, jak poznám, jestli už to jsou či nejsou kontrakce a jestli jedu do porodnice moc brzy nebo včas. Též jestli pro mě bude vůbec místo, protože v té době byly porodnice kapacirně dost vytížené.

Byla jsem vystrašená a nevěděla jsem, jestli je v pořádku vyvolávat porod i když jsem přenášela více jak 10 dní.

cítila jsem strach

Do nemocnice jsem byla přijata na oddělení rizikového těhotenstvíkvůli špatnému monitoru miminka. Na základě dalších monitorů se lékaři rozhodli porod vyvolat uměle. Termín jsem měla mít o den později.

Dobrý nic zvláštního

dokud jsem nedržela našeho malého andílka v rukách tak jsem měla furt strach.

Hlavní pocit byl ten že jsem se moc těšila na miminko. Nic jiného jsem si nepřipouštěla a brala jsem všecko tak nějak "sportovně" :-)

Já jsem netušila co bude, volala jsem si do porodnice, že ze mě něco odchází, tak mi řekli, ať se přijedu ukázat. Tam zjisitli, že to je plodovka, pak přišla doktorka, praskla mi vodu, no a tím bylo jasné, že budu rodit. :-) Rodila jsem přesně v termínu. Měla jsem ale plodovku špatnou, prý byla zelená, takže miminko bylo raději sledováno na monitoru, ale byl v pořádku :-)

Já už jsem předtím v nemocnici několik dnů ležela, takže když pak došlo k vyvolání měla jsem smíšené pocity strachu z toho co se může stát a šteští, protože jsem věděla, že si toho drobečka zanedlouho pochovám.

Jako prvorodička,tenkrát,strach z neznámého,obavy,aby všechno bylo v pořádku a dítě se narodilo bez komplikací a zdravé.Také obavy z chování zdravotního personálu na porodním sále.

konečně to už budu mít za sebou :)

krok do neznáma :-)

Měla jsem pocit, že termín porodu není správně spočítaný a miminko by mělo být stále u mě.Přišlo mi to dost nepřirozené... pravdou je , že ani vyvolávání píchnutím plodového vaku,kapačkami a vším možným nepomohlo.Měla jsem bolesti po 5 minutách,ale neotevřela jsem se a děloha vůbec nespolupracovala, takže došlo k CS.(Po 33hodinách, když začalo zlobit miminku srdíčko.)

měla jsem strach a obavy:) také jsem si myslela, že miminko příjde hned ten den co jsem dostala tablety na vyvolání porodu. Ale sestřička mi pak vše vysvětlila a už jsem věděla co a jak:)

Měla jsem strach o miminko, protože jsem byla ve 33.týdnu těhotenství a doma mi v noci odtekla plodová voda. Převáželi mě sanitkou z Nymburka do Prahy Thomayerovy nemocnice v Krči a opravdu jsem se bála co bude dál. Věděla jsem, že porod budou muset do 3 dnů vyvolat, takže jsem se bála i těšila zároveň.

Měla jsem strach, protože jsem se na internetu dočetla, že je víc bolestivější než normálně.

Měla jsem z toho hrozné obavy, strach, paniku, úzkost.

natěšená na příchod malého

Nejistota, strach.... nevěděla jsem co mě čeká.

Nemám ráda nemocnice, tak psychika na nule.

Nenastupovala jsem k vyvolání, ale z důvodu krvácení 11 dní před termínem. Nástup byl ráno v 6 hodin. V noci odtekla voda a protože jsem něměla žádné bolesti přistoupili v poledne k vyvolání porodu.

nervozita

nervozita, nevěděla jsem do čeho jdu, strach

Nervozita, obavy, ale take uleva, ze uzto budu mit za sebou a ze se konecne neco deje

nervozita, očekávání, těšení se na miminko

Nervozita,strach,napětí,očekávání...

Nervozní

Nevěděla jsem jak to celé bude probíhat.

Nevěděla jsem že porod bude vyvolávaný, hospitalizovali mě kvůli úniku plodové vody a čekali dva dny než přistoupili k vyvolání. Na to mě nijak nepřipravovali, prostě přišli a vyvolávali. Po dvou dnech jsem se už spíš těšila, až to budu mít za sebou.

Nevěděla jsem, co mě bude čekat. Nikdo mě předem neinformoval, jak to bude probíhat.

No docela negativní, každý den mi někdo volal zda rodím, pořád jsem brečela, nebyla jsem na tom psychicky vůbec dobře. No nástup do nemocnice byl asi vysvobozením.

No jelikož se čekalo, co bude..přenášela jsem 11 dní, tak celkem žádné, napětí, obavy ale hlavně nadšení a radost, že už bude prcek venku.. neměla jsem ani tak strach z vyvolání,jako z porodu samotného..

no po skoro 2 týdnech čekání kdy už, jsem byla ráda, že konečně půjde mimi na svět

Normální, byla jsem na to připravena.

obava

Obavy ale i radost z toho že už to konečně bude :-) vzhledem k preeklampsii bylo obě tehotenství velmi nepříjemné.

Obavy o dítě, jinak v klidu.

obavy, pretože som nevedela čo ma čaká - p prvom dieťati, pri druhom taktiež obavy, aby to celé dobre dopadlo

obavy,nejistota co se bude dít

Obavy.

očekávání bezproblémového porodu

opilý personál mi zavedl kanilu a nechaly mě bez nějaké pomoci čekat,až to vše začne..nepřijemné sestry a doktor ani nevěděl co má dělat,tak byl opilý a pár sester taky...

po přenášení a neustálém pozorování se, jsem se těšila na miminko a na to, že to bude za mnou, ale neměla jsem sebemenší tušení, co mě čeká

Porod mi byl vyvolan porod. asistentkou ne lekarem,rodila jsem v zahranici, zacaly mi porod. stahy,tak jsme jeli do nemocnice, potom se zastavily tudiz mi byl porod vyvolan, pocity jsem mela spise pozitivni,tesili jsme se s manzelem na miminko,byla jsem nervozni jen trochu,snazila jsem se myslet na to nase krasne miminko,ktere se pote narodilo.

Postavená před hotovou věc ze dne na den a pocit pane jo už zítra???Nic hrozného :)

priserne

Přiznám se, že jsem byla trochu nervozní, jak bude vyvolávaný porod probíhat.

radost, že je to konečně tady, šla jsem do porodnice s taškou několikrát a poslali mě domů, že se porod určitě rozjede sám, ale tentokrát už jsem věděla, žemě domů nepošlou, neměla jsem strach z porodu, jen z toho, že první tableta nezabere a ten den neporodím

Rodila jsem v Podolí. Nástup jsem měla v 10,00 a již doma mi odešla hlenová zátka, slabě jsem krvácela. Asistentka vše zhodnotila, jako počátek porodu a každou hodinu mě kontrolovala na monitoru. Já i dítě jsme byli ok. Ve 14,00 mi byla zavedena tabletka a cca do 19,00 se nic nedělo, žádné nastupující kontrakce. Vše se změnilo cca do 23,00, kdy jsem již měla kontrakce po 5-7 min. Byla jsem odeslána na porodní sál, kde provedli protržení vaku s plodovou vodou a nástřih hráze. Syn se narodil v 1,30 . Měřil 48 cm a vážil 3,30.

rozčarování

smíšené pocity, ale hlavně strach

Smíšené pocity, doufala jsem, že to bude jeden z těch "lepších a rychlejších porodů".

Stísněnost, obava, nejistota

strach

Strach

Strach

Strach a obavy o zdraví miminka. Jestli bude vše probíhat jak má a nedojde k zaklínění miminka v porodních cestách.

Strach a zároveň nadšeni z toho,že mimisek bude uz snami.

Strach nevěděla sem co se děje a trvalo to dlouho:-(

Strach o zdraví miminka...Strach z bolesti po předćhozí zkušenosti ...

strach z neznámého

Strach, nevěděla jsem, do čeho jdu, přece vyvolávaný porod bývá těžký. Zvláštní pocit, když víte, že teď už to přijde. Důvěra ve zdravotnický personál a jejich erudici. Těším se na miminko, zvládnu vše, bolesti se nebojím.

Strach, pocit, že jdu na porážku.

STRACH,,,Z BOLESTI,,,Z KOMPLIKACI

stres

stres,strach

Těšila jsem se na malé, takže jsem se nebála. Především jsem nevěděla, do čeho jdu

Těšila jsem se, že to budu mít za sebou.

Totální neinformovanost, bezmoc, potit tup ovce, která jde na porážku, protožýe nemá žádnou jinou možnost, protože nedostala jiné informace a v rámci strachu z jiných lékařů tupě nastouila na službu svého kamaráda na vyvolaný porod bez řádn indikace.

Trochu obavy, jak rychle se vše bude vyvíjet

u prvního porodu jsem přenášela o týden byla jsem bez velkých kontrakcí propichovali mi plodovou vodu a nakonec ještě kapačku na kontrakce po 24 hodinách kdy jsem se otevřela jen na osm a nic více se nedělo se malej nakonec narodil císařem, u druhého porodu jsem dojela do nemocnice s normálními kontrakcemi že už rodím ale nakonec mi museli opět píchat vodu a po 4 hodinách jsem dostala i kapačku na zrychlení a zesílení kontrakcí druhý syn se narodil přirozeně

Uz jsem to chtela mit za sebou.

už aby to bylo...

V nemocnici jsem ležela už pár dní předtím, takže jsem se připravovala psychicky.

v nemocnici se ke me chovali velmi mile ale stejně nervozita byla.

v pohodě,už sem se moc těšila na malého

V průběhu těhotenství jsem měla nějaké obtíže, v 15. a ve 30. týdnu se mimonko rozhodovalo že půjde ven. rozehnalo se to léky, hořčíkem a také přísným klidem. termín porodu byl 1.5 a 7.5 nakonec se dcerka narodila 17.5. když jsem nastoupila do nemocnice ve 42 týdnu těhotenství celkem jsem se divila že tam jedu tak pozdě a ještě bez kontrakcí (poslala mě tam lékařka) nechali mě 4 dny relativně v poklidu jen chodit po schodech, větší aktivita těla ale když už to bylo 42+3 tak se to lékařům nepozdávalo, začali mi dávat léky na podporu stahů a na vyvolání porodu. trvalo to 3 dny, než jsem pocítila nějakou aktivitu. když jsem měla 42+6 tak mi bylo řečeno že druhý den už je opravdu poslední šance, kdy mi propíchnou vodu. naštěstí s dalším lékem na podporu porodu jsem opravdu kontrakce dostala, chvilku na to praskla voda a za 5 hodin byla dcerka na světě. jinak v nemocnici byl personál milý, ochotný.

vyděšená

Zmatek, radost, že už budu mít miminko u sebe, smutek z odloučení od manžela

Zprvu vypadal porod normálně. Kontrakce po 3 min, když jsem dorazila do porodnice,ale neodtékala plodová voda. Proto na sále praskli plodovou vodu. Jenže poté co začala odtékat se zastavily kontrakce.Proto se pak postoupilo k vyvolání, kapačkou.Měla jsem hrozný strach, protože jsem nevěděla co se děje. Seběhlo se u mě spousta lidí a koukali po sobě a šeptali si, že je voda zkažená a že jí je málo.Bála jsem se, co je s miminkem, a že budu muset na císařský řez. Po té kapačce přišla hrozná velká kontrakce, nedala se moc ovládat, tělo jako by mě přestalo poslouchat, snažila jsem se tlačit podle pokynů, ale přišlo mi, že se nic neděje,že mi to vůbec nejde. Zoufalství.Nakonec synka dostali tak, že asistentka mi ležela na břiše a doktorka ho tahala. Hrůza,první porod byl procházka růžovým sadem,ale hlavně, že se maličkýmu nic nestalo a byl v pořádku

žádné

------

Dítě mělo pupečník kolem krku a klesaly mu ozvy srdce.

Dítě mělo třikrát omotanou pupeční šňůru kolem krku, nebyly slyšet srdeční ozvy.

dítěti klesaly ozvy při kontrakci a špatně se natáčelo

Dítěti při zátěžových testech padaly srdeční ozvy, a lékaři chtěli porod urychlit aby to zvládlo.

Hypoxie plodu

Klesaly srdecni ozvy

Klesly ozvy u plodu, klesala i saturace kyslíkem, neotevíraly se porodní cesty (po 12 hodinách kontrakcí asi 3cm branka). Dítě mělo omotaný pupečník kolem krčku a hlavičky, takže nemohl sestupovat porodními cestami.

miminku začalo zlobit srdíčko a velký otok hlavičky

Nebyl to spontánní porod, lékař mi provedl tlak na fundus a PA nástřih, obojí bez předchozí informvanosti, měla jsem pak namožená žebra a utržený sval břišního lisu, stesovou inkontinenci dodnes.

neotvírala jsem se

nepostupující porod k otázce č. 9 = všechny varianty proběhly

nepostupující porod

nepostupující porod, neotevřela jsem se..a byly špatné ozvy

Po prostaglandinu jsem zvracela a nerodila a nerodila a nerodila, po 52h se zvšily markery infekce

Porod nepostupoval, 2x obtočená pupeční šňůra kolem krku.

porod trval celou noc, více jak 14 hodin, neotvírala jsem se,jen málo a malý se nakonec nějak špatně otočil a šel kousek vedle, chtěli čekat,jestli se dotočí,ale začali jsme být oba moc unavení a tak raději přistoupili k císařskému řezu.

pro nepostupující porod (malá nechtěla sestoupit do porodních cest)

pro nesetupnost plodu

První doba porodní trvala skoro 34 hodin, vůbec jsem se neotvírala a po bolestech a skoro dvoudení hladovce jsem byla vyčerpaná. I přesto si myslím, že jsem měla energie dost a VEX nebylo nutné použít. Jinak vyvolání porodu u mě proběhlo postupným použitím všech metod popsaných výše v pořadí tam vypsaných. Byla jsem ráda, že lékaři to nevzdali a nakonec jsem nemusela rodit císařským řezem.

u prvního dítěte jsem měla slabé kontrakce děloha nepracovala tak jak měla trvalo to moc dlouho 24 hodin a tak se rozhodlo o císaři

Velká hlava, nechtěl prolést porodníma cestama a ve zprávě byla uvedená hrozící hypoxie plodu

zhoršující se ozvy dítěte

zkoušela jsem tlačit,a le pořád nechtěl sestoupit, tak jsem skončila na císaři

----

AS 8,10,10

dcera byla přidušená, nalokaná plodové vody, páčená tak, že měla natažené krční vazy, byla nutná rehabilitace Vojtovou metodou. Jevila se jako nezralá (*39.tt přesně), velmi, velmi unavená.

Chlapeček se hodně nalokal plodové vody, která už byla dlouhým přenášením zkažená, Proto byl prvních 12 hodin sledován sestřičkami.

malá hypoxie, ale agpar skóre bylo 9, 10, 10, takže v pořádku

Nedostatek kyslíku, byla nutná resuscitace.

Nevím, na otázku, co se stalo mi nikdo nic neřekl!!!

Nevim, presne mi nikdo nic nerekl

Nízká váha, inkubátor, špatné trávení

prvnní syn měl po císařském řezu malé komplikace prý kvůli tomu že se to trochu zdrželo a on byl omámen narkozou( měla sem jen to do páteře jinak sem byla při vědomí nemohu si jen vzpomenout jak se tomu říká.) v průkazce máme zaškrtnutou resuscitaci a vvv nevím co to znamená dodnes mi nikdo nic nevysvětlil a bez průkazky bych ani nevěděla že se něco dělo.

snížení srdečních ozvů

Syna ihned po porodu prohlédli a byl odvezen do inkubátoru na odd. JIP.

Vzhledem ktomu že první dcera se narodila ve 36 týdnu tak standardní potíže předčasně narozeného mimi - inkubator..a druhy syn ve 38tt bez problemu..

-----

byl to můj první porod a nezanechal ve mě nejlepší vzpomínky, za necelé tři roky jsem porodila druhé dítě, porod se rozběhl sám, od nástupu do porodnice do porodu dítěte to trvalo dvě hodiny, takže super zážitek:))) dva porody, každý úplně jiný...

Byla jsem rada za vyvolani bou porodu a samtony porod trval u první dcery 3hodiny nejvetsi bolesti hodinu a u druheho syna trval 2 hodiny a největší 45minut.

Co se týče vyvolání porodu, nejdřívge mi byla zavedena tableta na přípravu porodních cest, pak na vyvolání porodu, když se ani po tom všem porod nerozběhl tak my byl podán oxytocin

divila jsem se že po zavádění tabletek trvalo ještě 3 dny než vůbec začaly stahy, bála jsem se aby bylo vše v pořádku. když se holčička narodila, tak prý už se voda začínala kazit, takže asi to prostě byl ideální čas na to se narodit. já jsem bohužel přišla o hodně krve, takže jsem na sále omdlela, a čekala do druhého dne aby mě sehnali mou krev B-, vím že když půjdu rodit někdy znova, nechám si odebrat a zamrazit mou, aby se tato zkušenost neopakovala. 2 dny jsem holčičku vyděla jen když byly návštěvy nebo chtěla nakojit, což mi musely sestry pomáhat. ale je to nezapomenutelný zážitek :-)

Doplnění k otázce č. 9 - nejde mi zaškrtnout všechny tři možnosti :-) Takhle je to neúplné :-)) Prošla jsem všemi třemi ...

Indukce začala vkládáním tablety ve čtvrtek (8.den po termínu porodu) ráno. Teprve po třetí tabletě vložené v pátek ráno začaly kolem poledne časté kontrakce (co čtyři minuty). Tyto kontrakce, dosti bolestivé, trvaly celé odpoledne až do večera, ovšem prý jsem se stále téměř neotevírala. Už jsem toho měla plné zuby, začala jsem sama zkoušet mírně zatlačit, jako při porodu, a trochu pracovat svaly pánevního dna. Brzy na to jsem se začala otevírat, kontaktovala lékařku, a ta mě poslala rovnou na sál. Pak už šlo vše velmi rychle, porodní asistentka provedla pohmat, přičemž vytekla plodová voda, do hodiny a půl byla dcera na světě. Celkový čas od započetí indukce první tabletou do porodu byl asi tak 38 hodin. Uvedené komplikace po porodu se týkají závratí - mám dost nízký tlak, navíc se u porodu a před ním téměř nejí, také mám stále málo železa, no a do toho to vyčerpání z dlouho trvajících kontrakcí a porodu. Omdlela jsem hned při pokusu přemístit se z porodního křesla. Až za den a půl, v neděli dopoledne, jsem se dokázala posadit na posteli a neomdlít, zajít si sama na záchod a trochu se umýt. Pomohlo mi kafe a sladké, což jsem si vynutila. Mějte se hezky, přeji mnoho úspěchů při studiu i budoucí práci. S pozdravem Jana

Indukovaný porod považuji za krajné řešení s vědomím, že medikace na některé ženy nepůsobí žádoucím způsobem. Nikdy jsem už k indukci nedala souhlas, i u druhého porodu se vyhla předporodnímu sledování v porodnici, abych se vyhla nátlaku na vyvolávání. Druhé dítě se narodilo "potermínově" 41+3 v porodnici, třetí 41+2 doma. Lékařsky vedený porod považuji za škodlivou péči u nízkorizikových rodiček!

Jak jsme se shodly s kamarádkou, která měla též vyvolaný porod kvůli přenášení, kontrakce po vyvolaném porodu jsou pořád, od začátku jedna přijde a po jejím skončení následuje další a tak to jde až do konce porodu. Je to velmi bolestivé a fyzicky náročné. Vzhledem k tomu, že jsem byla prvorodička a porodní cesty ještě nebyly připravené, bylo to o to těžší. Přesto je ale úžasné co dnešní medicína dokáže a co vše je možné pro záchranu miminka udělat.

Jsem moc ráda, že můj poslední porod byl vyvolávaný, kvůli komplikacím při porodu jsem byla v nejlepších rukou. Celému personálu během porodu a hlavně všem lékařům, kteří byli přítomni během operace, vděčím za život.

jsem ráda,že se mi narodily dvě zdravé děti,přesto se nemohu zbavit pocitu,že jsem mohla rodit spontálně.

k otázce č. 9 - Kdyby to šlo, zatrhla bych všechny tři možnosti, dělali mi vše uvedené. Už nikdy bych nechtěla porod tímto způsobem zažít a doufám, že pokud bych se rozhodla pro další dítě, bude porod už přirozený a jednodušší. To se ale asi nestane, druhé dítě nechci.

Kdybych si měla vybrat, tak zase tak :)

Matka má právo vědět to, co se stalo, všechno se tutlá, doktoři nic neřeknou a ještě k tomu lžou!!!

Můj psychický stav při pobytu v nemocnici byl hrozný..sestry to ještě zhoršovaly svým odměřeným přístupem a arogantním chováním. Ono ležet skoro tři dny na porodním a jen poslouchat jak okolo vás rodí, plačou miminka a vám pomocí prášků vyvolají pouze bolesti, ze kterých si sestry dělají legraci, že to nic není, vy tři noci nespíte kvůli bolestem...dlouho jsem se z toho vzpamatovávala...nikomu bych to nepřála

Myslím, že porod nemusel být vyvolán (dodnes mě napadá myšlenka, že dcera přišla na svět, ne kdy chtěla ona, ale kdy chtěl někdo jiný), ale neuměla jsem oponovat argumentům lékařů. Dcera byla naprosto zdravá, plodová voda také. Výpočty termínů porodu mi připadají v některých případech dost nepřesné.

Naštěstí nemám špatnou zkušenost, snad jen že po podání tabletky začaly brzo kontrakce, ale neodvírala jsem se,tudíš jsem v silných kontrakcich musela vydržet cca 14 hodin..

Nevidím na indukované porodu nic špatného.

Pokud budu jen trochu nápomocna vyplněním tohoto dotazníku k Vašemu úspěchu,tak jsem toto ráda zdolala :D Hodně úspěchů.

Pokud by mé dítě někdy mělo zase problém, který by vyžadoval jeho předčasné porození, budu vážně uvažovat nad plánovaným císařským řezem v epidurální analgezii. Porod to byl velmi náročný, bolestivý, bez možnosti odpočinku mezi stahy (12 hodin stahy po 2 minutách). Ale hlavně náročný pro dítě, dcera byla tou náročností celá zmasakrovaná, navíc nad námi visela hrozba sekce, nebylo to jednoduché. Určitě by mi tenkrát pomohlo si o tom předem promluvit s porodníkem, neměla jsem od něj žádné informace. Nakonec jsem se dozvěděla, že vyvolávání nebylo vlastně ani nutné, provedené jen tak pro jistotu, abych se už netrápila (trpěla jsem slabou těhotenskou žloutenkou). Tak jako císařský řez je vyvolávání porodu velmi nadužívané, zvláště alarmující, když u něj jako u každého zásahu může nastat mnoho komplikací.

preji hodne stesti k uspesnemu dokonceni studia i teto prace, byla jsem stastna,ze mi byl porod vyvolan ponevadz bych asi nerada riskovala cestu domu a zase zpet do nemocnice,coz mi bylo k memu velkemu prekvapeni zahranicni porod.asistentkou navrzeno,ta pozdeji ale porod vyvolala,pro me a manzela bylo v te dobe nejdulezitejsi,ze nase mimi bylo na svete zdrave a ja taky i kdyz mam po letech mirnou inkontinenci ponevadz mi neprovedli nastrih a rehabka po natrzeni 3.stupne moc nepomohla,ale snazim se porad posilovat panevni dno cviky.

Překvapila mě rychlost nástupu kontrakcí. Do cca 10 minut od zavedení tablety začali a opakovali se přesně po 3 minutách. Přesně za 2,5 hodiny byla dcerka na světě.

Rodila jsem 3x, vše vyvolané. 1. dítě jsem přenášela, byla jsem zašitá od 13 týdne, protože jsem předtím 4x dítě v tomto týdnu samovolně potratila. Rozepsání 7-mé otázky Při 1. porodu r. 83 jsem pak v nemocnici chodila na provávědění Hamiltna ?- už to přesně nevím, mám již 55 let, a taky prováděli kontrolu plodové vody, která byla čirá. Aby dítě nebylo malé, tak se čekalo do 44 týdne, pak mi pan primář porod vyvolal- 2 hod. na sále a kontrace byly krátké, ale ne silné. Holčička měla 3,30 a 48 cm. v r.1985 chlapec- přijata ve 40 týdnu, za týden po domluvě se porod odpoledne vyvolával. Váha 3,40 a délka 50 cm. Hodinu po porodu však došlo k silnému krvácení, tak mě pan primář zavezl na sál a museli mi zašít všechny jizvy, které se mi otevřeii v děloze, abych nevykrvácela.Dostala jsem pak 2 x infuzy krve. Tady si myslím, že byla chyba v úkonu sestřičky, pan primař mi dal před porodem kapačku, obsluhující sestra pak za půl hodiny bez vědomí primáře infuzi zrychlila kapání, prý abych to měla rychle za sebou a mě pak tělo málem zradilo.Dobře že jsem věděla ,jak to bylo po prvním porodu, tady při tlaku na břicho krev vystřikovala a já to ještě stačila panu primaři říci ve výtahu, když mě převáželi do pokoje. Holčička 1992 se vyvolávala v 38. týdnu, byla už moc veliká 3,80, 51 cm. Vždy - tedy u všech zřech- kapačky, spotřebovalo se tak jen dvacetina. V r.92 si pamatuji , že se pak dali zbytek kapačky paní, která tam ležela od rána , kontrakce po 5 minutách, ale nemohla porodit, pak až po té kapačce za hodinu 5,60- chlapec. Já měla pak hrozně popraskané oči, kruhy atd, dítě bylo jeden den na pozorování srdíčka. Všechny svoje děti jsem kojila celý rok. Jaruška měla ve 3. měsíci již 6 zoubků, vše jsem vydržela. U Pepíčka 2 měsíce rozkousané bradavky, ale vydržela jsem to, protože jsem ho chtěla kojit. Celkem jsem rodila 3x. Jako dítě jsem se nachladila ve 2 letech při pohřbu babičky. Museli mě znovu učit chodit, mluvit, nosily mě na rukách, abych nedostala zápal, Maminka měla 6 dětí 4 chlapce a 2 holky a já jsem nejmladší. Pak jsem v první třídě dostala černý kašel, který se mě vrátil, takže jsem 1 třídu zvládla díky tomu, že mě maminka doma učila. Celkem jsem byla těhotná 10x, ale docházelo u mne k samovolným potratům. Před prvním porodem dělali takový hrozný rengen, s takovou špicí do děložního hrdla, zjistili mi srdíčkovou dělohu, díky za to, že jsou už nyní ultrazvuky, nemusí tolik ženy zkusit.Já u toho křičela víc, než u porodu, ale po výsledcích se dotyčný doktor omlouval, že to nevěděl, že mě to může bolet. Po zašití u těch 3 dětí jsem nemívala problémy, bylo to rizikové, ale vše jsem musela doma zvládala - vaření, zvířátka, zahradu , péči o děti sama, manžel pracuje v lese. Jsem povoláním učitelka, šla jsem z Valtic za manželem kvůli bydlení na Vysočinu,, ale tchýně mi z ničím nepomohl V roce 1981 při svadbě jsem měla 62 kilo při výšce 170 cm, v roce 1985 již jen 50 kilo. Roku 87 jsme se odstěhovali a proto se nám poštěstilo mít ještě JULINKU, protože si ji Pepíček velice přál. Nejstarší dcera se jmenuje Jaroslava,po manželovi , já jsem Josefa. Závěr- kapačky, vděčím jim a panu primáři za to, že jsme měla ty porody rychlé. Věnoval se mi odpoledne a to bylo pro mne v těžké hodince důležité. Bylo to to nejkrásnější , co mě mohlo potkat. Moje setra bez kapaček měla 2 kluky a porody strašně těžké, skoro 24 hodin. Kdyby bylo třeba něco doplnit, tak Vám ještě odepíši, snad se v tom vyznáte. Přeji hodně štěstí při práci.

Rodit přírozeně, je podle mě mnohem lepší, méně bolestivé.

Rozhodne mi tohle tema neprijde jako problematicke vetsinou je to o tom ze se to musi pro zdravi obou (matky a ditete) bohuzel zkousnout a vydrzet....Podruhe bych do toho sla klidne znovu.Samozdrejme ja patrim do te skupiny co je naprosto bez problemu :) a chapu maminky ktere to maji komplikovanejsi nicmene zase opakuji je to pro dobro obou(matky,ditete),doktori by preci nemeli delat veci ktere by vam meli uskodit ba naopak ne? Takze se ridim jednoduchym pravidlem-"posloucham rady doktoru,a ridim se jimy :)" ....PS:snad vam to nejak pomuze... s pozdravem D.....

sakra to bolelo :-)

Uz nikdy rodit nebudu z porodu mam trauma.

v 9:00 natočen monitor a po shlédnutí mi sestra odhadla čas porodu na 12:00 - povídá mi: "když to takhle půjde dál tak ve 12 hodin ho máte na světě!". Zavolala jsem si manžela a bez větších bolestí se přestěhovala na porodní box. Kolem 10hod přijel manžel a i bolesti začli sílit, ale zatím nic hroznýho, kontra pravidelný po 2-3min. Ulevovací kolečko mezi balónem, sprchou, záchodem a chůzí se praktikovalo až do 11:50. Na 12:00 už bylo vše k porodu téměř nachystané - otevřena na 9cm. Porod sám o sobě trval 15min. 12:10 - dr. zkonstatovala, že kontrakce jsou krátké a že během ní nestihnu dostatečně zatlačit k porodu, 12:15 napíchnutá kapačka na podporu kontrakce a během 10 min. - po 4 festových zaltlačenáí a natřižení a to ve 12:25 se narodil ten andílek :) Popravdě řečeno, čekala jsem něco neskutečně strašnýho a kupodivu porod byl rychlý, bez komplikací. Moc jsem si ho užila. A nebojím se si to zopáknout. Ba naopak už se zase docela těším .D

Vyvolany porod u me probehl dobre, jen bylo zvlastni, ze tabletka zacala pusobit asi az po 12 hodinach. Pote uz slo vsechno rychle.

Vyvolávání porodu u neinformovaných žen, které mají z porodu obavy je téma na zpracování další velké práce. Indikace jsou lékaři zneužívány právě u takových tupých neinformovaných rodiček, tkeré mají strach a podstoupí cokoliv. Přeji hodně zdaru ve vaší práci a doufám, že bude krokem vpřed k informovanosti.

Vyvolávaný porod určitě není to co by si přála každá maminka. Ale není to nic co by se nedalo přežít. Je to hodně i o psychice. Mě vyvolávání trvalo celkem tři dny - první dva dny tabletka, která nezabrala, pouze druhý den jsem měla 2 hodiny kontrakce které přešli. Proto třetí den dr. píchnul vodu. Ale dá se říct že oproti jiným vyvolávaným porodům (co jsem slyšela) to nakonec to finále netrvalo zase až tak dlouho.

Vzhledem k tomu, že jsem už měla zkaženou plodovou vodu a dcera jí při porodu vdechla a potom musela brát týden antibiotika, si myslím, že bylo nutné porod vyvolat. Neměla jsem z toho dobrý pocit, hlavně, když to trvalo tak dlouho. To jsem si pak říkala, že je asi ještě brzy a nemá to tak být. Mám z toho smíšené pocity a doufám, že druhý porod už bude spontální